1962, Pardubice
člen: SC PEN
V médiích začínal v období kolem roku 1989. Listopad ho zastihl v kulturní rubrice deníku Práce, kde se následně stal vedoucím kulturní rubriky se specializací hudba a film. Stejnou funkci pak zastával i v obnoveném prestižním týdeníku Reportér.
Od poloviny 90. let se věnoval převážně vydavatelské a nakladatelské práci, vedl nejprve tradiční nakladatelství Melantrich a poté progresivní vydavatelství Votobia. Zejména na tomto působišti odstartoval později velmi populární ediční řady věnující se knižním vydáním publicistiky. Sám napsal několik knižních interview s nejvýznamnějšími osobnostmi české politiky a kultury – Václavem Klausem (1998), Milošem Zemanem (2001, 2012), Otakarem Vávrou (2001), Janem Potměšilem (1999), Evou Urbanovou (1997), Milanem Knížákem (2005), Vladimírem Železným (2000) a dalšími.
Kromě toho vydal řadu knih z oblasti mediální kritiky – Média na pranýři (2003) , Hovory o médiích (2005), Česká politika a média po r. 1989 (2013) či Mediální manipulace a krize v ČT r. 2000 (2015). Specifická je publikace Průvodce minovým polem české žurnalistiky (2015), která je lehce parodující parafrází na realitu české mediální krajiny.
Vedle toho vytvořil a zrealizoval projekt Rádia Ethno, které přineslo do českého rozhlasového prostředí velmi výraznou kulturní stopu a postavilo alternativu proti standardizovanému masovému hudebnímu zboží. Toto rádio vlastnil a vedl v letech 2004-2012.
Prošel řadou veřejných funkcí – byl místopředsedou Syndikátu novinářů (1998-2000), členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (2000-2003), poradcem předsedy Poslanecké sněmovny (1998-2002) a také poradcem ministra kultury a šéfem jeho odborné skupiny pro mediální legislativu (2005-2006). Je členem Slovenského centra PEN klubu a šéfem mediální sekce Klubu pražských spisovatelů. V roce 2014 obdržel výroční cenu Unie českých spisovatelů za své literární i publicistické působení a v roce 2016 Krameriovu cenu za nezávislou žurnalistiku v kategorii mediální kritika.
V posledních bezmála patnácti letech se věnuje pedagogické činnosti, prošel různými akademickými pracovišti, soustavně od roku 2003 je členem katedry hospodářské politiky Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, v současnosti působí také jako vedoucí katedry komunikace na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů a od akademického roku 2016-2017 spolupracuje také s Panevropskou vysokou školou v Bratislavě.
Publikuje v různých českých tiskových i internetových médiích, více než 10 let také vysílá své mediální komentáře v Českém rozhlase.
Poesii a prózu píše už od 80. let minulého století. Publikoval před rokem 1989 v samizdatu (revue Antagon, ZUP, Runa, Sborník atd). Po roce 1989 publikoval řadu povídek v literární příloze Českého týdeníku. Verše publikuje v revue Divoké víno a časopisu LUK (Literatura-umění-kritika). Výbor z poesie z let 1982-2012 pod názvem Tady bydlím mu vydal Klub pražských spisovatelů (2012), další sbírka Zakázané květiny vyšla v nakladatelství Kmen r. 2016. Zúčastnil se pravidelných každoročních almanachů české poesie Ptáci z podzemí (2013), Pastýři noci (2014), Rybáři odlivu (2015) a Řezbáři stínů (2016). Novelu Nouzový východ uveřejnil v Almanachu Kmene (2015).